Sokol Žlebské Chvalovice zakoupil autobus pro služby k odjezdům na fotbalové zápasy a také za kulturou. První autobus  Praga RND byl zakoupen od Sokola Rozhovice. S tímto autobusem se jezdilo mimo fotbalové zápasy také na hokej do Pardubic. Později se zakoupil autobus RTO od Žehušického zemědělského družstva. S tímto autobusem se jezdilo jak na fotbalové zápasy, tak i na zájezdy a na poslední rozloučení se zesnulými. Jedním z prvních byl v roce 1983 zájezd do Prahy na fotbalový zápas Slávie - Brno. V roce 1984 zájezd do Pardubic na hokej Pardubice - Košice. 18. února byl autobus použit pro svoz účastníků maškary. Na trase  byly Licoměřice - Bousov - Ronov - Třemošnice.

V roce 1984 slavnost ke 40. výročí založení Sokola.

5. - 7. července 1985 byl pořádán zájezd do Vysokých Tater s účastí na folklorních slavnostech ve Východné.

V roce 1987 byl pořádán zájezd pro žákovské družstvo do Metazu Týnec nad Sázavou. Byl zde odehrán přátelský zápas. Metaz na oplátku daroval pro žákovské družstvo celou sadu drezů.

Dále byl v tomto roce uskutečněn zájezd na Moravu do vinného sklípku.

V roce 1992 se konal zájezd do Litoměřic na Zahradu Čech.

Zájezd do Blatničky  se konal v roce 1993. Zde bylo posezení v blatnickém kulturním zařízení při vínečku a tanci.

V roce 1994 zájezd co Českých Budějovic na Zemi živitelku a také na Moravu do sklípku.

V roce 1998 opět zájezd do sklípku a dále byla pořádána v místním hostinci oslava ke Dni matek za účasti sboru z Běstviny, který pobavil účastníky zpěvem, hrou na harmoniku a různými scénkami

 Další kulturní akcí v tomto roce byl koncert kapely Zelenáči na místním hřišti.

 Za pěkného, teplého odpoledne a i večera bylo na hřišti uspořádáno stínání kohouta.

V roce 1996 se pořádala na místním koupališti Lávka. Jezdilo se s trakařem po úzké fošně, a tak nebyla nouze o nedobrovolné koupání.

Také se provádělo staročeské kácení máje. Jedno z prvních bylo na návsi v parku, další na druhém konci na obci. A také jedno na rybníce Skalníku. Pamatuji si také jednu z průpovídek při kácení.

"Projdu lesy, projdu háj,nikde není kloudná máj

a hle tady u Skalníka, stojí tu máj převeliká

a ten vršek samá páska, to je práce Jardy Kláska,

ale už je bez věnce, to je práce Václava Rolence,

vždyť i ten Pepík Rolenců má už vychmatanou ruku od věnců."

Při odsouzení říká soudce kate, kate, máme kalnou vodu,

smrt by byla pro vostudu.

A tak rozsudek byl mírný".

 

 

V dávných dobách si pamětníci mlhavě vzpomínají na shazování kozla. Průvodem se šlo od Nesládkovi hospody s hudbou na hřiště, kde bylo postaveno dřevěné pódium a z toho se kozel shodil. A také dožínkovou slavnost - jízda na ozdobených koních, zavěšování věnečku na místní hostinec. Samozřejmě s hudbou a různými připomínkami na jednotlivou mládež.

Také se v obci hrálo divadlo. Hrálo se i v okolních obcích. Režisérem byl pan Jan Kroutil.